Cesta do hloubi duše, Vršovické literární centrum Waldes, Praha, září 2021
Cesta do hloubi duše, Cafe Art of Alchemy, Praha, srpen 2021
Cesta do hloubi duše, Café Kolíbka, Praha, červenec 2021
Las Perlas, Kavárna Velryba, Praha, září 2018
Spirit, Lucerna, Praha, květen 2017
Palac Akropolis, Praha, prosinec 2016
Samorosti, NOD, Praha, září 2016
Resurrection, Lucerna, Praha, Velikonoce 2016
Soubor koláží a asambláží s názvem Cesta do hloubi duše jsou práce z posledních dvou let inspirované spiritem Amazonie, oceánu a vesmíru, kdy pokračuje v putování dál do svého nitra a procesu sebereflexe. Každý obraz vypráví svůj příběh, v kterém se snaží visuálně interpretovat filozofické úvahy při nichž objevuje také experimentováním nové komplikovanější výtvarné techniky. Diverzita použitých materiálů ji umožňuje propojit recyklaci s uměním a tím minimalizovat dopad na životní prostředí. V porovnání se staršími pracemi, velkou pozornost věnuje rámům, které se stávají součástí díla.
Koláž Make Love Not War (120x200cm) odkazující na hippie slogan (Milujte se, neválčete) byla součást společné každoroční výstavy Pelmel v baru Kamzík, jež byl jakýsi prodloužený obývací pokoj během pobytu v Praze a přirostl autorce k srdci. Jako jedné dílo po skončení výstavy zůstalo na svém místě a stalo se nedílnou součástí interiéru.
Název výstavy vymyslel její dlouholetý mentor, umělec a peruánský šaman Dimas Parades Armas. Každá perla (koláž) představovala příběh a inspiraci z různých koutů světa. Tou možná nejzajímavější perličkou, nikdy nezmíněnou je, že lustr v prostorách vypadal jako dort poskládaný z perel. Propojení Velryby, perel a Je Seler se snad ani za náhodu nelze považovat. Výjimečný moment vyslal plno děl do soukromých sbírek.
Květnová výstava v Kavárně 2002 je zaměřená na šamanismus a ducha starověkých kultur, propojuje přírodu, mytologii a psychedelickou pop kulturu šedesátých let.
Série jedenácti maleb a koláží o rozměru 70x100cm navržena do prostor foyer v Palác Akropolis byla inspirována muzikanty a zpěváky, kteří měli po dobu výstavy v prostorách koncerty. Abstraktně pojaté hudební plakáty bez textu měly doprovázet atmosféru večera. Je Sealer si bez hudby nedokáže představit svůj běžný den, a proto byla tato výstava skvělou příležitostí oslavovat pestrost hudebních žánrů a energii, kterou jí dává.
Série prvních velkoformátových koláží a abstraktní malby je pojmenovaná po koláži Resurecction, v překladu Zmrtvýchvstání. Právě v tento den, nebo spíše o velké noci je dokončena a následně prezentovaná v prostorách již zaniklé kavárny komplexu Lucerny spolu s dalšími díly. Kultovní místo hudby a zábavy vnímá autorka pro prezentaci svých prací jako požehnání. Noční život jí byl vždy inspirací, neboť jejím milovaným vzorem je Henri de Toulouse-Lautrec. Název Zmrtvýchvstání též reprezentoval vzkříšení uměleckého ducha, který v autorce dřímal od studentských let. Do té doby svojí kreativitu vkládala spíše do editování hudebních art videí, malby na textil a výrobou drobných dekorací do interiéru. Po výstavě dílo Svatý Šebestián bylo převezeno do Vídně a Haight-Ashbury posláno do San Francisca.